Úvodní stránka » Majitelé

Majitelé

 
Páni z Polné

 

1242 - 1320

Páni z Polné, první doložení majitelé Polné od r. 1242. Prováděli kolonizační činnost na Polensku a Přibyslavsku, a podporovali výrazně církev - podíleli se na založení žďárského kláštera a podporovali Řád německých rytířů. Historie tohoto rodu je zahalena rouškou tajemství z důvodu nedostatku pramenů.

 
 Páni z Lipé

1320 - 1356

Páni z Lipé, jeden z nejvýznamnějších a nejstarších českých šlechtických rodů. Nejznámější osobností rodu byl Jindřich I. z Lipé (1275-1329). Jindřich byl za vlády krále Jana Lucemburského prvním mužem království, získal rozsáhlá území v Čechách i na Moravě a zastával nejvýznamnější úřady. Po roce 1320 žil v Brně s královnou vdovou Eliškou Rejčkou, bývalou manželkou krále Václava II. a krále Rudolfa Habsburského.

   
 Páni z Pirkenštejna  

1356 – 1463

Páni z Pirkenštejna, příbuzní pánů z Lipé. Polnou získali směnou pozemků s pány z Lipé. Nejznámější a nejvýznamnější osobností rodu byl Hynek Ptáček z Pirkenštejna, vůdce kališnické šlechty po bitvě u Lipan.

   
 Páni z Poděbrad

1463 – 1468 a 1479 - 1486

Páni z Poděbrad, knížata z Minsterberka. Polnou vyženil syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorin, kníže minsterberský, opavský a hrabě kladský s Markétou z Pirkenštejna. V roce 1468 se na Polné krátce usídlil král Jiří, když řídil vojenské operace u Třebíče, které byly součástí uherských válek. V těchto bojích hájil král Jiří zemi a trůn proti uherskému králi Matyáši Korvínovi. Viktorin ztratil Polnou, kterou obsadili páni ze Šternberka a zpět ji získal až v roce 1479. V roce 1486 prodal celé panství svým příbuzným pánům z Kunštátu.

   
 Páni ze Šternberka  

1468-1479

Páni ze Šternberka, významný český šlechtický rod, který v současnosti reprezentuje Zdeněk Sternberg (nar. 1923). Nejznámějším sídlem rodu je dodnes Český Šternberk. Páni ze Šternberka získali Polnou v době uherských válek, kdy stáli na straně uherského panovníka Matyáše Korvína. Po mírových jednáních v roce 1479 došlo k majetkovému narovnání a Polná se vrátila do rukou Viktorinovi, knížeti minsterberskému.

 

   
 Páni z Kunštátu

1486 - 1515

Páni z Kunštátu, významný český šlechtický rod, Polnou koupili v roce 1486 od Viktorina, knížete minsterberského. Noví majitelé Polné patřili mezi Kunštáty z jevišovské rodové větve. Polenské panství prodali v roce 1515 Trčkům z Lípy.

   
 Trčkové z Lípy  

1515 - 1538

Trčkové z Lípy, rytířský rod pocházející z Lípy u Hradce Králové. Rod zbohatl za husitských válek, na Vysočině mu patřila vedle Polné například Lipnice, po níž se členové rodu také titulovali. Dalším známým sídlem rodu bylo Opočno. Nejznámějším členem rodu byl Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl spolu s Albrechtem z Valdštejna zavražděn v Chebu.

   
 Páni z Valdštejna  

1538 - 1553

Páni z Valdštejna, významný český šlechtický rod. Nejslavnější osobností rodu byl Albrecht z Valdštejna. Polnou koupil v roce 1538 Karel z Valdštejna na Malé Skále. Dědičkou Polné se stala Karlova dcera Kateřina z Valdštejna, která se na Polné v roce 1553 provdala za Zachariáše z Hradce.

   
 Páni z Hradce  

1553 - 1597

Páni z Hradce, významný český šlechtický rod patřící do rozrodu pětilisté růže - Vítkovců. Páni z Hradce se titulovali po svém sídle – Jidřichově Hradci. Zachariáš z Hradce, renesanční velmož, Polnou vyženil sňatkem s Kateřinou z Valdštejna. Ač trvale sídlil na panství v Telči, polenský hrad nechal stavebně upravit v duchu renesančního sídla. Páni z Hradce prodali Polnou v roce 1597.

   
 Žejdlicové ze Šenfeldu  

1597 - 1621

Žejdlicové ze Šenfeldu, protestantský šlechtický rod pocházející původně ze Slezska. Polnou koupil Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu v roce 1597. Po bitvě na Bílé hoře a potlačení stavovského povstání byl Rudolfu Žejdlicovi, představiteli moravských stavů, veškerý majetek zkonfiskován. Rudolf Žejdlic, coby poslední mužský potomek polenské větve rodu, umírá v roce 1622.

   
Páni z Ditrichštejna

1623 - 1858

Páni z Ditrichštejna, starobylý šlechtický rod pocházející z Korutan. Ditrichštejnové patřili mezi věrné stoupence Habsburků, na jejichž dvoře zastávali mnoho významných úřadů. Česká větev rodu sídlila od roku 1575 na Mikulově. Jedním z nejvýznamnějších členů rodu byl kníže František z Ditrichštejna, kardinál a olomoucký biskup, který při konfiskacích prováděných po Bílé hoře získal četné majetky v Čechách i na Moravě – mimo jiné právě Polnou. Rod vymřel Josefem z Ditrichštejna (†1858) a jeho bratrem Mořicem Janem z Ditrichštejna (†1864). 

   
Ženská linie rodu z Ditrichštejna

1858 - 1922

Polná se dědila v ženské linii rodu z Ditrichštejna. Majitelkami byly Klotilda z Ditrichštejna provdaná Clam-Gallas, dále její dcery Eduardina Clam-Gallas provdaná Khevenhuellerová a Klotilda Clam-Gallas provdaná Festeticsová de Tolna.

   
Sokol Polná

1922

Muzejní spolek a Sokol. V roce 1922 koupil od Eduardy Khevenhüller-Metsch a Clotildy Festeticsové zpustlý a zchátralý hrad a zámek továrník Václav Pojmann a věnoval jej muzejnímu spolku a Sokolu. Spolky začaly s náročnou rekonstrukcí objektů, která byla definitivně dokončena až v roce 2004.

   
Město Polná

1948 - dnes

Město Polná