Doba prohlídky: 50–60 minut
Přístupná pouze s průvodcem
Trasa prochází druhým a třetím nadzemním podlažím hradu. Seznamuje návštěvníky zejména s historií polenského hradu a Polné.
Erbovní sál je první místností hradní prohlídky vybavenou plastikami erbů rodin, v jejichž vlastnictví se polenský hrad kdysi nacházel. Z původních exponátů stojí za zmínku sečné zbraně z 15.–17. století, renesanční pieta malovaná na dřevě, kovové truhlice či tepaný malovaný svícen z období renesance, pocházející ještě z původního gotického kostela Matky Boží v Polné.
Ditrichštejnský sál je vybaven pseudobarokním nábytkem (za pozornost stojí intarzovaný sekretář s původní koženkovou tapetou či nezvyklý kus – komoda kombinovaná s psacím stolem) a portréty členů rodu Ditrichštejnů. Expozici doplňuje několik desítek kusů cínového nádobí různé provenience.
Kunštátský sál je nejkrásnější místností hradu. Sál nese název podle nejstarší části místnosti – erbovní chodby s pozdně gotickou klenbou, zbudované Viktorinem z Kunštátu. Větší část stěn místnosti vyplňují restaurované malby (zelené rozviliny) pocházející z renesanční přestavby za Zachariáše z Hradce v letech 1585–1586. Za pozornost stojí též nejstarší vyobrazení erbu knížat z Minsterberka na našem území či cechovní truhlice. V současné době místnost slouží jako obřadní síň.
Dva měšťanské pokoje představují bytovou kulturu poloviny 19. století. První z nich je vybaven typickým biedermayerovým nábytkem včetně psacího stolku z pozůstalosti polenského rodáka Karla Knittla, dirigenta a ředitele pražské konzervatoře; skleníky obsahují ukázku porcelánu a kameniny. Návštěvníky zajisté zaujmou empírová litinová kamna z ditrichštejnských železáren. Druhý pokoj je vybaven soubory nábytku z druhého rokoka a období historismu. Součástí expozice je i vranovský a chodovský porcelán.
Vznik a historie muzea je prezentována na několika panelech před vstupem do síně rodáků. Návštěvník je prostřednictvím fotografií a dokumentů seznámen se stavem polenského hradu před zásahy zdejších muzejníků, s osobami nejvýznamnějších pracovníků muzea a s podobou expozic v průběhu posledních devadesáti let. Ve stejném prostoru je umístěna i vitrína s pozdně gotickými fragmenty kachlů, nalezených v areálu polenského hradu.
Síň rodáků seznamuje návštěvníky s osudy nejvýznamnějších rodáků města Polné. Pomocí panelů a trojrozměrných exponátů je veřejnosti představen varhanní virtuos Josef Kuhn, sochař Jan Adolf Vítek, akademický malíř Karel Ludvík Klusáček, spisovatelka Vlasta Pittnerová, továrník Karel Varhánek a starosta Antonín Pittner, ke kterému se váže i panel Národní obrození na Polensku. K vidění jsou například plastiky sochaře Vítka, vlastnoručně malovaná ložnice malíře Klusáčka a jím vytvořená vitráž s motivem sv. Václava či psací stůl spisovatelky Pittnerové.
Expozice života na venkově přibližuje život venkovského obyvatelstva zejména v 18. a 19. století. Panely s informacemi a fotografiemi zde doplňuje náčiní užívané v domácnostech v minulých 200 letech a vybavení venkovské domácnosti z 19 století. Dále se v expozici nachází také zařízení německé a české kuchyně z našeho regionu z období 30. let 20. století.
Závěr prohlídkové trasy tvoří expozice věnovaná 1. světové válce, legiím a legionářům. Pomocí panelů a trojrozměrných exponátů (střelné a sečné zbraně, dělostřelecké granáty a nábojnice, plynová maska pro koně, polní telefon atp.) je návštěvník seznámen nejprve s počátky a průběhem první světové války a následně s historií československých legií. Zvláštní místo zaujímají panely se soupisy a fotografiemi vojáků a legionářů z Polenska. Dominantou této expozice je věrná maketa legionářského vagónu (oproti originálu zmenšená o třetinu), postavená ve 20. letech, i s dobovým vybavením.
Prohlídkové trasy: Hrad II – trasa historická
Doba prohlídky: 50–60 minut
Přístupná pouze s průvodcem
Trasa prochází druhým a třetím nadzemním podlažím hradu. Seznamuje návštěvníky zejména s historií polenského hradu a Polné.
Erbovní sál je první místností hradní prohlídky vybavenou plastikami erbů rodin, v jejichž vlastnictví se polenský hrad kdysi nacházel. Z původních exponátů stojí za zmínku sečné zbraně z 15.–17. století, renesanční pieta malovaná na dřevě, kovové truhlice či tepaný malovaný svícen z období renesance, pocházející ještě z původního gotického kostela Matky Boží v Polné.
Ditrichštejnský sál je vybaven pseudobarokním nábytkem (za pozornost stojí intarzovaný sekretář s původní koženkovou tapetou či nezvyklý kus – komoda kombinovaná s psacím stolem) a portréty členů rodu Ditrichštejnů. Expozici doplňuje několik desítek kusů cínového nádobí různé provenience.
Kunštátský sál je nejkrásnější místností hradu. Sál nese název podle nejstarší části místnosti – erbovní chodby s pozdně gotickou klenbou, zbudované Viktorinem z Kunštátu. Větší část stěn místnosti vyplňují restaurované malby (zelené rozviliny) pocházející z renesanční přestavby za Zachariáše z Hradce v letech 1585–1586. Za pozornost stojí též nejstarší vyobrazení erbu knížat z Minsterberka na našem území či cechovní truhlice. V současné době místnost slouží jako obřadní síň.
Dva měšťanské pokoje představují bytovou kulturu poloviny 19. století. První z nich je vybaven typickým biedermayerovým nábytkem včetně psacího stolku z pozůstalosti polenského rodáka Karla Knittla, dirigenta a ředitele pražské konzervatoře; skleníky obsahují ukázku porcelánu a kameniny. Návštěvníky zajisté zaujmou empírová litinová kamna z ditrichštejnských železáren. Druhý pokoj je vybaven soubory nábytku z druhého rokoka a období historismu. Součástí expozice je i vranovský a chodovský porcelán.
Vznik a historie muzea je prezentována na několika panelech před vstupem do síně rodáků. Návštěvník je prostřednictvím fotografií a dokumentů seznámen se stavem polenského hradu před zásahy zdejších muzejníků, s osobami nejvýznamnějších pracovníků muzea a s podobou expozic v průběhu posledních devadesáti let. Ve stejném prostoru je umístěna i vitrína s pozdně gotickými fragmenty kachlů, nalezených v areálu polenského hradu.
Síň rodáků seznamuje návštěvníky s osudy nejvýznamnějších rodáků města Polné. Pomocí panelů a trojrozměrných exponátů je veřejnosti představen varhanní virtuos Josef Kuhn, sochař Jan Adolf Vítek, akademický malíř Karel Ludvík Klusáček, spisovatelka Vlasta Pittnerová, továrník Karel Varhánek a starosta Antonín Pittner, ke kterému se váže i panel Národní obrození na Polensku. K vidění jsou například plastiky sochaře Vítka, vlastnoručně malovaná ložnice malíře Klusáčka a jím vytvořená vitráž s motivem sv. Václava či psací stůl spisovatelky Pittnerové.
Expozice života na venkově přibližuje život venkovského obyvatelstva zejména v 18. a 19. století. Panely s informacemi a fotografiemi zde doplňuje náčiní užívané v domácnostech v minulých 200 letech a vybavení venkovské domácnosti z 19 století. Dále se v expozici nachází také zařízení německé a české kuchyně z našeho regionu z období 30. let 20. století.
Závěr prohlídkové trasy tvoří expozice věnovaná 1. světové válce, legiím a legionářům. Pomocí panelů a trojrozměrných exponátů (střelné a sečné zbraně, dělostřelecké granáty a nábojnice, plynová maska pro koně, polní telefon atp.) je návštěvník seznámen nejprve s počátky a průběhem první světové války a následně s historií československých legií. Zvláštní místo zaujímají panely se soupisy a fotografiemi vojáků a legionářů z Polenska. Dominantou této expozice je věrná maketa legionářského vagónu (oproti originálu zmenšená o třetinu), postavená ve 20. letech, i s dobovým vybavením.